Kanada chystá skleníky pro Mars
Kanada chystá skleníky pro Mars
Americký národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) sice zatím oficiální termín pilotované výpravy k Marsu neohlásil, Kanaďané však už nyní dávají zřetelně najevo, že u toho budou chtít být také. Nedávno otevřeli pracoviště, které bude zkoumat život v podmínkách rudé planety.
"Nyní, když kanadská robotická ruka pracuje na oběžné dráze kolem Země, je další fází našeho kosmického programu vývoj systémů pro zajištění životních podmínek posádek při dlouhodobých expedicích do vesmíru," řekl u příležitosti otevření nového výzkumného centra agronom Mike Dixon, vedoucí projektu, který se otázkami udržení života ve vesmíru zabývá více než patnáct let.
Bez rostlin to nepůjde
Zařízení nedávno otevřené na kanadské University of Guelph se skládá z několika podtlakových komor, v nichž lze kontrolovaně měnit tlak, teplotu, složení ovzduší a další životní podmínky. Jde o nejdokonalejší pracoviště svého druhu na světě. Cílem výzkumu zde bude zjišťovat, jak by různé druhy rostlin a dalších organismů snášely podmínky blížící se podmínkám na povrchu Marsu. Předpokládá se totiž, že na trvalé marťanské základně budou rostliny pomáhat při obnovování atmosféry, recyklací vody a zpracovávání odpadových produktů metabolismu astronautů. Kdyby tyto skleníky nemusely být udržovány pod stejným tlakem, jaký panuje na Zemi, značně by to zlevnilo jejich dopravu ze Země i provoz na Marsu.
"Není pochyb o tom, že systémy pro udržení života asronautů budou založeny na biologickém základě," řekl Dixon. "Kosmické lodě totiž nemohou nést zásoby pro celou dobu trvání expedice."
Nové výzkumné pracoviště umožní monitorovat efekt různých podmínek na růst rostlin a mikroorganismů. současně se tu mají testovat různé senzory a další technologie pro kontrolu životního prostředí.
zařízení stálo 7,9 milionů dolarů a kromě kanadského Centra pro výzkum Země a pro kosmické technologie (CRESTech) se na této investici podílelo kanadské ministerstvo zemědělství a další výzkumné instituce.
Nadšení pro rudou planetu
"Toto zařízení umožní naší univerzitě pracovat s nejnovějšími technologiemi a podílet se na výzkumu vesmíru," uvedl Dixon.
Nově otevřené pracoviště na University of Guelph není jediným místem v Kanadě, kde se vědci snaží připravit na tvrdé podmínky Marsu. Od loňského roku stojí na arktickém ostrové Devon obydlí, které má být předobrazem budoucí stálé stanice na rudé planetě. Šest dobrovolníků zkouší, jak by měl být takový modul řešen, aby se v něm lidé cítili dobřče. Jde sice o soukromou iniciativu, nicméně mezi členy Mars Society, která základnu na ostrově Devon provozuje, je i několik odborníků z americké NASA. A nechybí ani druhý muž na Měsíci v projektu Apollo Edwin "Buzz" aldrin, který je jednatelem společnosti.
nadšení pro let k Marsu nechybí, konečné rozhodnutí však nakonec bude na amerických politicích, protože náklady na pilotovaný let k Marsu nepochybně zatíží především státní rozpočet USA. Stejně jako v případě Mezinárodní kosmické stanice se i pro tuto expedici počítá s širokou mezinárodní spolaprací - a Kanaďané vědí, že když budou mít co nabídnout, Mars je nemůže minout.
