Mars
Mars
V pátek 1. července 19:02 středoevropského času vletěla sonda Pathfinder do atmosféry. Začala nejkritičtější část operace považované za největší zkušební kámen schopností americké kosmonautiky od vysazení lidí na Měsíci. Přistání se uskutečnilo unikátní metodou zvanou přímý zásah. Deset kilometrů nad povrchem zbrzdil sondu dvanáctimetrový padák. I tak ale stále klesala vražednou rychlostí 200km/h. Proto bylo třeba zažehnout brzdicí trysky - také ty však zvládly sondu ubrzdit jen na 100km/h. Tou sonda narazila na skalnatý povrch. Aby se drahocenná aparatura nerozbila, zlomek sekundy před dopadem se nafoukly dva vzduchové vaky. Teprve po jejich úplném vyfouknutí mohl vyjet na povrch čtvrté planety sluneční soustavy mobilní robotek Sojouner. Jenže nevyjel. Vaky se prostě odmítly vyfouknout...
Příštích dvacet minut se vědci usilovně snažili na počítačových simulátorech zjistit, proč se vaky nevyfoukly. Podařilo se.
Konečně sjel šestikolový robot na planinu a rychlostí dvacet metrů v hodině začal prozkoumávat povrch planety. Během příštích minut už vyslal k zemi první snímky. "Dlouhá léta jsme snili o něčem podobném," přiznává Rob Manning, hlavní inženýr letového systému. "Sojourner je sám o sobě zázrakem techniky. Navigujeme ho ze Země, ale jelikož signál letí více než dvacet minut, museli jsme robotka vybavit gyroskopem a několika lasery. Shromážděná data vyhodnocuje výkonný mikropočítač, jehož schopnosti jsou takové, že někteří mluví o umělé inteligenci."
