Jdi na obsah Jdi na menu
 


Objeven gen pro nikotinománii

2. 6. 2006
Objeven "gen pro nikotinománii"
 

Náchylnost ke kouření a schopnost s ním skoncovat má samozřejmě genetické komponenty. Nyní se snad ale blížíme i znalosti o tom, jaké konkrétní geny by za tohle mohly být odpovědné.
Nadějným kandidátem je gen označovaný jako CYP2A6, který kóduje enzym zodpovědný právě za mechanismus metabolismu nikotinu v lidském organismu. Zajímavé je, že variabilita tohoto genu má být různá u různých populací - největší je u Asiatů.
Nejméně v průměru kouří lidé, jejichž genetická výbava je zodpovědná za zpomalený metabolismus nikotinu. Rychlost metabolismu je důležitá také v případě odvykání - lidé s rychlým metabolismem nikotinu potřebují dodávat více této látky při substituční léčbě (náplasti, žvýkačky...).

Zdroj: New Scientist, http://www.newscientist.com/article.ns?id=dn8628

Viz také článek Hledání genů pro tvorbu závislostí
http://www.scienceworld.cz/sw.nsf/ID/CB8749D8D7695611C1256E970048FF91
a
Gen, který způsobil narkomanii
http://www.scienceworld.cz/sw.nsf/ID/1E1D7C0C8CABDDAFC1256E970048C1BB

Nikotin působí v lidském mozku na receptory neurotransmiteru acetylcholinu. Kuřáci tvrdí, že jim to díky nikotinu lépe myslí a že na ně tato látka má také mírné uklidňující účinky. Stimulační účinky nikotinu na mozkovou činnost jsou podle všeho potvrzeny, i když se z pochopitelných důvodů dnes příliš neinzerují.

Mimochodem: v knize Leslie Iversen: Drugs (Oxford Univesity Press, české vydání knihy chystá nakladatelství Dokořán) najdeme o kouření zajímavou pasáž, z níž stojí za to ocitovat. Ukazuje, že u kouření je nejškodlivější celkový čas, kdy člověk tento zlozvyk provozuje, nikoliv dávka.
"...riziko nádorového onemocnění plic roste například mnohem rychleji s celkovou dobou kouření než s počtem denně vykouřených cigaret. Když se denní dávka tabáku zvýší na trojnásobek, pravděpodobnost rozvoje rakoviny plic vzroste také třikrát; po třiceti letech kouření ale riziko není pouze dvakrát vyšší než po patnácti letech – roste na dvacetinásobek. A dokonce stonásobné je toto riziko u kuřáků, kteří ve svém zlozvyku pokračují dalších patnáct let.
Některé nové poznatky tento celkově pochmurný obraz trochu korigují. Doll a Peto zveřejnili v roce 2000 výsledky studie, podle níž je nebezpečí rozvoje rakoviny plic poměrně nízké, když se s kouřením přestane ještě před dosažením čtyřicítky – a dokonce i ve věku mezi 50 a 60 lety se rozhodnutí skončit s cigaretami projeví výrazným snížením pravděpodobnosti nádorového onemocnění."

Z toho by se dalo vyvodit, že mnohem účelnější než protikuřácké kampaně u mladých lidí by bylo pomoci s odvykáním lidem kolem 40ky a zdokonalit příslušné odvykací metody.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář