Vědci nevyřešili záhadu Kolumbova původu
Vědci nevyřešili záhadu Kolumbova původu
Nejznámější portrét Kryštofa Kolumba.
Madrid - Mezi mnoha otazníky, které obestírají život mořeplavce Kryštofa Kolumba, patří i jeho původ. Dlouholeté dohady měly ukončit testy DNA. Nestalo se tak. Uvnitř: GRAFIKA
Podle nejrozšířenější verze se Kolumbus narodil v Janově. Jiní historici ho ale považují za Katalánce, Baska, Portugalce či dokonce za vzdáleného příbuzního španělské královny Isabely, pocházejícího z Mallorky.
Podle "divočejších" teorií byl Židem, jehož rodiče uprchli do Janova ze Španělska. Objevily se i názory, že pocházel až z území dnešního Bulharska, které bylo tehdy pod nadvládou Turků.
Odebírání vzorků zatím nepomohlo
Profesor genetiky z Univerzity v Grenadě Jose Antonio Lorente provedl rozsáhlý průzkum. Odebral vzorky slin od lidí, kteří se jmenují Colón, Colom nebo Columbo. Činil tak na několika místech: v Katalánsku, ve Valencii, na Baleárských ostrovech, v Janově i na jihu Francie.
Náhrobek v sevillské katedrále.
Vzorky pak chtěl porovnat s nálezy z pozůstatků Kolumba, jeho bratra a španělského prince Carlose de Vieny, který byl podle některých pramenů Kryštofovým otcem.
Výsledky měly být zveřejněny minulý týden, ale vše zbrzdily problémy při získávání vzorků s mořeplavcových kostí.
"Snažíme se problémy odstranit, ale bohužel musím konstatovat, že zatím nemáme žádné vysledky. Nemáme žádné jasné potvrzení ani jedné z existujících teorií," řekl Lorente španělským novinářům.
Nejasná podoba
Ostatně samotné místo Kolumbova posledního odpočinku bylo donedávna předmětem dohadů. Až podrobná analýza zjistila, že skutečný hrob mořeplavce je v sevillské katedrále a nikoliv v Santo Domingu v Dominikánské republice.
Není také známa přesná Kolumbova podoba. Všechny portréty malovali autoři pouze na základě zprostředkovaných zpráv o jeho podobě.
Letos si svět připomíná pětisté výročí Kolumbovy smrti. Ale je to zároveň rok, kdy vyšla najevo fakta, která poněkud poopravují zažité představy o prvním kolonizátorovi Ameriky.
Nové dokumenty: Byl to krutý tyran
V létě tým španělských historiků zveřejnil dokumenty, senzačně objevené ve Valladolidu po více než 500 letech. Jde o záznamy z procesu, který byl proti Kryštofovi Kolumbovi veden kvůli jeho chování na Hispaniole (na tomto ostrově, který je dnes rozdělen mezi Dominikánskou republiku a Haiti, Kolumbus v roce 1492 poprvé přistál).
Historička Consuela Varelová nyní vydává knihu Kolumbův pád, který jeho působení na Hispaniole vykresluje na základě nově nalezených výpovědí svědků.
Kolumbova hrobka v sevillské katedrále.
Podle výpovědi svědků při procesu byl Kolumbus brutálním a nelítostným tyranem, který terorizoval místní obyvatelstvo hladem, sadistickými tresty a odmítal domorodce křtít, protože s nimi chtěl nakládat jako se svými otroky.
To byl podle historičky hlavní důvod, proč byl v roce 1500 povolán zpět do Španělska. Vykrelsení Kolumba způsobem, jakým to učinili tvůrci filmu Dobytí ráje s Gérardem Depardiem v hlavní roli, je podle ní směšné a naprosto neodpovídající skutečnosti.
"Kolumbus byl mnohem burtálnější, než jsme se doposud domnívali," tvrdí Consuela Varelová, specialistka na objevitelův život.
Ze záznamů vyplývá, že Kryštof Kolumbus udělovat sadistické tresty i za malé prohřešky, včetně vyřezávání jazyka. Historička tvrdí, že i na poměry v 16.století, které nebyly zrovna idylické, byl Kolumbus nesmírně krutým mužem.
zdroj:aktualne.cz
