Věda a příroda

Vítejte na nové stránce přírody a zeměpisu!

Tato stránka je věnována především přírodě,naší Zemi a vše o ní.

Doufám,že se Vám tato stránka bude líbit a že se na ni budete dobře bavit.

S pozdravem Tereza Sikorová

Vyhrála jsem super ocenění Z WEBPARADY :

Jsem také nominována do dalšího kola!Už to bude 11. kolo. Tak mi držte palečky ať mi to vyjde:) Obrazek

Bohužel toto ocenění se mělo hýbat jako animace ,ale na estrankach to nějak nejde. Tak jsem Vám to tady dala aspoň z té jedné strany.

Zemská kůra	Zemský plášť	Zemské jádro	Vnější jádro	Vnitřní jádro
Stavba Země
Má průměrnou mocnost asi 20 km. Existují dva druhy zemské kůry: oceánská a kontinetální. Oceánská kůra je převážně čedičová s mocností asi 6 km. Kontinentální kůra má 3 vrstvy. Spodní čedičová, střední granitová a svrchní sedimentární. Mocnost kolísá od 20-80 km, v Alpách je mocnost sedimentární kůry až 65 km. V Čechách byla největší mocnost zjištěna na Sedlčansku - asi 42 km.	Leží pod zemskou kůrou a sahá do hloubky asi 2900 km. Stav hornin se považuje za pevný, pouze v hloubce 100-300 km jsou horniny patrně plastické. Zde se také předpokládá rozpad radioaktivních látek při teplotách 1000-1500 st.C, které jsou zdrojem konvekčního proudění ve svrchní vrstvě pláště a následně i pohybu litosférických desek.	Leží ve středu Země a má poloměr asi 3478 km, vysokou hustotu a předpokládané teploty kolem 4000-5000 st.C. Ze složení železo-niklových meteoritů se předpokládá že i zemské jádro má podobné složení. Dělí se na vnitřní a vnější.	Vrstva asi 2100 km mocná, nejpravděpodobněji v tuhotekutém stavu. Na styku s vnitřním pláštěm vykazuje nerovnosti.	neboli jadérko - má průměr asi 1400 km. Fyzikálně se chová jako homogenní, dosti pevná hmota, patrně se otáčí jinou rychlostí než zbytek Země.

Geologie Země
Složení zemské kůry	Procenta	Složení zemské kůry	Procenta	Zemětřesení
kyslík	45,0	hořčík	2,8	Zemětřesení se projevuje rychlými krátkodobými pohyby zemské kůry. Je způsobeno náhlými pohyby zemských hmot v zemské kůře. Od místa vzniku (ohniska) se šíří vlnami na velké vzdálenosti. Je různé intenzity, platí tak, že se Země pořád chvěje. To dokazuje, že je Země neustále ve vývoji. Podle původu rozlišujeme zemětřesení na tektonická, sopečná a řítivá. Tektonická jsou nejčastější a nejničivější - 90% výskytu. Zemětřesení řítivá jsou způsobena propadem stropů podzemních jeskyní. Nejvíce škod působí zemětřesení s hlubokými ohnisky a velkou magnitudou.
křemík	27,0	sodík	2,3
hliník	8,0	draslík	1,7
železo	5,8	vodík	1,5
vápník	4,7	titan	0,6

Před 250 miliony lety byly všechny kontinenty spojeny v jednu pevninu, zvanou PANGEA, řecky "veškerá země". Před 135 miliony lety se Pangea rozdělila na Laurasii na severu (Severní Amerika a Eurasie) a Gondwanu na jihu (Afrika, Jižní Amerika, Austrálie, Indie a Antarktida). Dnes Atlantik se rozšiřuje a vzdaluje obě Ameriky od tzv. starého světa. Zárodkem nového oceánu je možná africká Velká příkopová propadlina, kde se kontinent roštěpil a Arabská deska se vzdaluje od Africké desky. Budoucnost Budou-li nadále litografické desky pokračovat v dosavadním pohybu, pak se Atlantský oceán ještě více rozšíří, Afrika se srazí s Evropou, Austrálie s Asií a část Kalifornie se posune směrem k Aljašce. Tichý oceán se bude nadále zmenšovat.	Některé zajímavosti o Zemi
	Proslulé sopky:	Stát	Výška	Poznámky
	Cotopaxi Mauna Loa Etna Tambora Mt. Ketmai Vesuv Kilauela Stromboli Krakatau	Ekvádor Havajské ostrovy Itálie Indonésie Aljaška Itálie Havajské ostrovy Itálie Indonésie	5897 m 4169 m 3323 m 2851 m 2047 1281 m 1243 m 926 m 813 m	Nejvyšší kontinentální sopka. Od roku 1532 zaznamenáno 50 erupcí. Nejvyšší sopka světa - z oceánského dna se zvedá do 9000 m, objem 40 000 km3 Nejaktivnější sopka Evropy, více než 200 zaznamenaných erupcí. Exploze v roce 1815 byla nejsilnější v novodobé historii. Nejsilnější erupce 20. století na území Severní Ameriky. Exploze v roce 79 nl. zničila města Pompeje, Stabiae a Herculaneum. Lávové ohnivé fontány v roce 1956 dosáhly rekordní výše 580 metrů. Trvale aktivní posledních 2000 let. Roku 1883 nejzhoubnější exploze moderní doby, na následky zahynulo 36 000 lidí.
	Fakta a čísla Celková délka pobřeží: 504 000 km Nejteplejší moře: Perský záliv Nejslanější moře: Rudé moře Nejhlubší místo: Mariánský příkop - Tichý oceán (11 034 m pod hladinou, délka 1350 km, max. šířka 110 km) Největší moře: Korálové moře v Tichém oceánu u Austrálie, plocha 4 791 000 km2